Něco jako 2 povídky....

7. prosince 2008 v 10:40 |  Povídky
Sedi a premysli o zivote, zivote, který doposud zila. Jejim zivotem, který je doprovazen depresi, bolesti, strachem a smutkem. Smutkem z toho, ze všechny, kamarady, pritele.. vymenila za jedinou přítelkyni. Přítelkyni, která ji vzdycky vsude doprovazela, byla jeji skazou, byla ji vždy po ruce. Tolikrát, když uz nevedela jak dal, se na ni obratila. Ta nikdy nezradila. Vzdycky pomohla od veškeré psychicke bolesti. Ale na jak dlouho…Ona chtela vic a vic…..Je dnesek. Den po tatove smrti. A ona zase sedi oprena v pokoji o stenu s přítelkyni v ruce. Chce ukončit svůj život. Opre si ruku o koleno, priblizi svou přítelkyni k zapesti a….premysli..poprve od te doby co to zacala delat premysli. Copak bych to mohla udelat mame? Otazala se. A co mi dva sourozenci, kteří maji co nevidet prijit na svet? Zacala si vycitat co to celou tu dobu dela…Ale nevedela jak ma prestat. Prosedela tam nekonecne dlouhou dobu a jenom plakala. Najednou ji zavolala mama. Ona vstala ale na necem podjela. Uklouzla a spadla na zem. Spadla na ziletku, která ji prořízla tepnu… Poprve ji jeji pritelkyne zradila. Ona s tim chtela zkoncit. Ale uz bylo asi pozde. Jeji pritelkyne se ji nechtela vzdat…

2. Povídka? Deník? Nápad nebo zkušenost? Kdo ví...
Sedim u okna a mlcim. Divam se do okna. Mlcim. V ruce drzim..moji přítelkyni?? Ano muzu ji tak nazvat. V mem zivote je uz jen ona. Minuty mi pripadaji jako hodiny. Hodiny tydny. Ten cas co stravim s tebou mi strasne ubiha, ale ten cas, co sem sama… Je priserny! Nevim co delat! Bez tebe se citim jako ryba bez vody. Když te neuvidim a neucitim tve doteky tak umru! Stalo se to co sem nechtela. Ted toho strasne lituju. Broucku ja vim, ze sem ti ublizila. Prosim odpust… Ten vecer co sem tam byla. Nevim co se stalo. Proste se to tak nahle semlelo a ja si to pozde uvedomila…….
Sedim u okna a mlcim. Divam se do okna. Mlcim. V ruce drzim opet svou přítelkyni. Ubehl jeden mesic. Presne jeden mesic od te doby, co ses mi naposled ozval. Řekl si jen, ze se mnou nemuzes dal byt. Ze jsem zrádkyně. Ja vim. Jsem! Muzu si za to sama. Ale muj život bez tebe nemá cenu. Loktem se opru o koleno a do prave ruky uchopim svoji přítelkyni. Uchopim a silne si projedu pod tepnou. Je to skvele! Citim osvobozeni. Osvobozeni od bolesti. Osvobozeni navždy!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama